Během posledních padesáti let se počet lidí žijících ve městech na celém světě zvýšil téměř pětinásobně. V současné době žije ve městech více než padesát procent světové populace a především v méně rozvinutých regionech jejich počet stále narůstá. V evropských zemích je míra urbanizace ještě vyšší, pohybuje se okolo 75 %.
Vedle této změny dochází také ke změně klimatu, které se projevuje měnící se časoprostorovou distribucí srážek a vzorů chodu teploty. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jsou města ohrožena nejen postupně se měnícím klimatem a jeho projevy, ale i čím dál tím častějšími výkyvy počasí a extrémními meteorologickými jevy. Takové události mohou mít negativní vliv na celý socio-ekonomický systém. Města totiž neslouží pouze jako lidská obydlí, ale plní i další funkce - koncentruje se zde kapitál, průmysl, obchod i technologie, a zároveň bývají centry rozhodovacích procesů. Proto je nezbytné zaměřit se na výzkum problematiky dopadů klimatických změn a možných adaptačních opatření právě ve městech. Problematika dopadů klimatických změn na města navíc sahá mnohem dále za primární, přímé dopady na dané konkrétní sídlo. Jedna extrémní událost může způsobit řetězovou reakci v celém regionu i za jeho hranicemi.
Hrozby a rizika související se změnou klimatu
Podle Třetí a Páté hodnotící studie IPCC musí lidská sídla a jejich složky (infrastruktura, budovy, zdroje a obyvatelé) čelit následujícím hrozbám:
Mezi největší hrozby jak pro velká města, tak i menší města a vesnice, spadají především povodně, zhoršení kvality vody, vlny tepla a mrazů. Venkovské oblasti budou dále ohroženy zejména nedostatkem vody, zvýšenou pravděpodobností vzniku požárů, bouřemi a vichřicemi a celkovou sníženou produktivitou zemědělství. Města a jejich obyvatelé budou oproti tomu čelit znečištěnému ovzduší.