Dešťová voda a její význam pro město

Současným problémem měst je, že většina dešťové vody je odvedena dešťovou kanalizací do řek a dále pryč z pevniny. Tím dochází k narušení malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následující přívalové deště (srážky přicházející z oceánu). To má za následek erozi půdy, pokles hladiny spodní vody a poškození vegetace, což v důsledku opět vede k destabilizaci klimatu.

 „Podle mého ale byla věčná škoda pouštět dešťovku rovnou do kanalizace a drahou vodu nakupovat. Proto jsme si pořídili zásobníky. Dešťovou vodu teď používáme na zálivku zahrady a skleníku a také na praní a jsme náramně spokojení.“

– Rudolf Mencl, projekt Počítáme s vodou

Místo trávníků a parků se ve městech staví betonová parkoviště, místo dlažebních kostek, mezi kterými je půda schopná nasát vodu, se cesty asfaltují. Tyto materiály nemohou vsakovat vodu, nemohou ji tedy ani odpařovat a ochlazovat své okolí. Během žhavých letních dní absorbují budovy a ulice velké množství slunečního záření, které v podobě tepla zpětně vyzařují. Kvůli tomu je ve městě vyšší teplota než v okolní krajině.

V současné době vzniká řada projektů, které se snaží o zadržování dešťové vody ve městech. Počítají například se zachycováním dešťové vody na střechách, odkud se voda vypařuje a vytváří tam příznivé mikroklima; tzv. zelené střechy jsou velmi populární například v sousedním Německu. Jiné projekty se snaží zadržovat dešťovou vodu, například v podzemních nádržích či jiných typech rezervoárů, a maximálně ji využívat v domácnosti a šetřit tak pitnou vodou. Na střechu průměrného rodinného domu ročně spadne cca 52 000 litrů dešťové vody, která by pokryla průměrnou roční spotřebu tří lidí. Dešťová voda je vhodná především ke splachování toalet, zavlažování ale k praní prádla. Na mikroklima města působí příznivě i povrchové zasakovací nádrže a průlehy, jezírka či zvýšený podíl trávníků namísto nepropustných povrchů.

Jak voda stabilizuje klima?

Výpar vody dokáže eliminovat teplotní extrémy v časovém i prostorovém měřítku. Odpařující se voda krajinu ve dne výrazně ochlazuje (měrné skupenské teplo vypařování vody při normálním tlaku a teplotě 25 °C je 2243,7 kJ/kg) a akumulované teplo opět uvolňuje v noci. Vodní pára se může snadno dostávat z teplejších do chladnějších míst (v horizontálním i vertikálním směru), kde dochází k její kondenzaci a teplo se uvolňuje. Tím je do značné míry omezen výskyt vichřic a dalších extrémních jevů, které vznikají díky rozdílům teplot v prostředí.

Kudy se k nám dostává voda? – Velký a malý vodní cyklus

Globální hydrologický oběh je nejmohutnější ze všech přirozených látkových cyklů planety, v přepočtu je to 500 tisíc kilometrů krychlových vody. Celé toto množství se ročně vypaří, je přeneseno atmosférou a spadne ve formě vodních srážek. Primárně se voda vypařuje z moří a větší část vody zde opět spadne. Této výměně vody se říká malý vodní cyklus.. Menší část vody vypařené z oceánu je přenesena na pevninu, zde v podobě srážek zásobí krajinu vodou a nevsáknutá voda se opět vrací do oceánů skrze říční síť. To je takzvaný velký vodní cyklus. Jako malý vodní cyklus se označuje také výměna vody a vodní páry, která probíhá pouze nad pevninou – tj. vypařování vody z krajiny a návrat do ní, který je díky lidské činnosti stále více narušován.

„Dešťová voda je zdarma a až 50 % pitné vody používané v domácnosti nahradit užitkovou bez jakéhokoliv snížení vlastního komfortu,“

– Kateřina Vránková, poradkyně Ekocentra Koniklec

Co vás a vaše žáky čeká?

Jedná se o badatelsky orientovanou aktivitu v terénu. Na dvou odlišných lokalitách v okolí školy žáci samostatně provedou zasakovací zkoušku, tj. pokus k určení schopnosti povrchů ve městě vsakovat a zadržovat vodu. Žáci otestují celkem 4 odlišné typy povrchů, vzájemně porovnají výsledky svých měření a diskutují o významu zadržovaní dešťové vody. Žáci si zopakují, co se děje s vodou ve městě, uvědomí si souvislost mezi přítomností vododržných prvků a teplotou ve městě.
Na závěr žáci umístí ve městě Petriho misky pro monitorovnání prašnosti.

Ke stažení

• Metodika hlavní aktivity
• Doplňková aktivita – Pozor povodeň!