Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska
Teplota ve městě
Rozpálené ulice sálající horkem… léto může být ve městě nesnesitelné. Ptali jste se sami sebe proč tomu tak je? Jak je možné, že v létě je ve městě větší horko než v okolní krajině i když na obě místa svítí slunce stejně? Pomocí termokamery společně prozkoumáme různá zákoutí vašeho města a pokusíme se na tyto otázky najít odpověď.
Rostliny a voda
Jedním z životních projevů rostlin je vypařování vody do ovzduší. Organismus rostlin se tak chrání před přehřátím. Rostliny potřebují vodu k fotosyntéze, k transpiraci (dýchání) i k jiným procesům. Přijímají ji spolu s rozpuštěnými látkami především kořeny, ze kterých pak směřuje vzhůru tzv. transpirační proud vedoucí drahami ve dřevě. Rychlost transpiračního proudu se liší u různých rostlin a v různých podmínkách. U bylin je překvapivě vyšší než u dřevin.
Stejně tak objem vody vypařené jedním stromem se může značně lišit, záleží nejen na druhu a stáří stromu, ale také na momentálním množství vody v půdě a rostlině, na teplotě a vlhkosti vzduchu. Většina stromů v našich podmínkách vypaří ve vegetační sezóně 10 až 200 l vody za den. Jedno z předních míst zabírá olše lepkavá, která roste v podmáčených půdách. Vypaří až 180 l vody denně. Dospělá bříza s 200 tisíci listy vypaří průměrně 70 l vody denně, za horkého dne až 400 l.
„Pokácet strom motorovou pilou trvá několik minut. Je snadné přitom nepomyslet, jak dlouho trvalo, než vyrostl, a jak dlouho bude trvat, než za něj vyroste náhrada.“
– B. Petrová, sdružení Arnika
Klimatizační funkce stromu
Strom s průměrem koruny 5 metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jaký je její osud? Jedno procento se spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část dopadající energie (okolo 80 %) je vložena do procesu výparu rostlinou – transpirace. Je-li strom dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů, čímž využije (vlastně „zrecykluje“) 250 MJ sluneční energie (tedy 70 kWh).
Strom tedy během slunného letního dne odpaří 100 l vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 7 kW.
Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší. Lednička, mraznička i klimatizační zařízení ohřívá své okolí výkonem, kterým na druhé straně chladí. Vodní pára z našeho stromu ohřívá místa chladná, na nichž se sráží.
Výpočty ukazují, že hodnota klimatizační služby z jednoho hektaru lesa dostatečně zásobeného vodou je zhruba 11,2 mil. Kč ročně.
Převzato z Arnika.org, autor: RNDr. Jan Pokorný, SCs.
Co vás a vaše žáky čeká?
Tato aktivita je badatelsky orientovaná. Žáci se s učitelem vydají do okolí školy prozkoumat teplotu na 2 odlišných lokalitách – s vegetací a bez ní. Žáci se dozví, jak funguje termokamera a jak vzniká termosnímek. Odhadnou teplotu okolních předmětů a pokusí se nakreslit vlastní „termosnímek“. Svůj odhad ověří pomocí měření teploty klasickým venkovním teploměrem. Poté si budou moct samostatně vyzkoušet práci s termokamerou. Žáci diskutují výsledky svých měření.