Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska
Povodně – jak jim předcházet?
Už u Vás ve městě někdy udeřila velká voda? Snad každý druhý člověk v Česku na vlastní kůži zažil povodně. Ulice plné bahna, podmáčené zdi, zničený majetek… i ztráty na životech. Vodní živel umí být nemilosrdný. A přitom mnohdy stačí i jednoduchá opatření, třebas obnovení záplavových území a nivních luk v horních tocích řek, a účinek povodní se významně zmírní.
Povodeň – kde se vzala, tu se vzala.
Povodně mají mnoho podob. Klasické záplavy většinou nastávají po delším období dešťů. Zprvu se i při velkých deštích voda vsakuje do země, po naplnění polní vodní kapacity však veškerá voda odtéká do potoků a řek. Postupně stoupá množství vody v tocích až na povodňový stav, od horního po dolní toky. Dříve bylo kolem řek množství přirozených záplavových území, např. bažiny, nivní louky a lesy, kde se voda mohla rozlít a zpomalit. Tím se výrazně snižovala rychlost nástupu i síla účinku povodní. Dnes díky intenzivnímu hospodářství, vysušování bažin a melioracím voda nemá kde zbrzdit a tak velmi rychle odtéká z menších toků do dolních povodí řek. Zde pak v plné síle a rychlosti páchá velké škody. V České republice se roční škody způsobené povodněmi v současnosti odhadují na 17,6 miliard korun. V roce 2030 by se tato částka mohla zdvojnásobit až na 34,7 miliardy korun.
„ V souvislosti s klimatickými změnami očekáváme, že extrémním projevům počasí, jako jsou aktuální bleskové povodně, budeme vystaveni stále častěji.“
„Bleskové povodně v takovémto rozsahu jsme dosud nezažili. Proto je musíme důkladně analyzovat a rozhodnout, jaká bude třeba přijmout opatření, aby se co nejvíc zmírnily dopady takových povodní v budoucnu,“
Ministr životního prostředí Ladislav Miko – Praha 4. července 2009
Bleskové povodně jsou dalším typem povodní, čím dál častější v dnešní době. Nastávají především v důsledku vysoké zastavěnosti, zpevnění většiny ploch ve městě, malého podílu zeleně a vsakovacích ploch a obecně nevhodného hospodaření s dešťovou vodou. I krátkodobé intenzivní srážky pak mohou způsobit tzv. bleskovou povodeň. Voda nemá možnost se přirozeně vsáknout a kanalizační systém někdy nezvládne její nadměrné množství pojmout. Voda se pak valí ulicemi, zaplavuje sklepy, garáže a jiné nízko položené objekty. Spolu s bleskovými povodněmi často ohrožuje město i smyv půdy z polí.
Jak se před povodní chránit?
Ohrožení povodní jsou všichni, kdo žijí v blízkosti vodního toku, ale i v místech nedostatečné kanalizace. Rychlost vzniku povodně závisí na mnoha faktorech, velká voda může přijít tak rychle, že včasné varování není možné. Je tedy vůbec možné s vodním živlem bojovat?
Zcela zabránit povodním bezesporu nelze, můžeme však snížit riziko škod na zdraví a majetku obyvatel na co nejnižší možnou míru.
Přístupů ke snižování rizika povodní a následných povodňových škod je mnoho. Základním preventivním opatřením by mělo být zejména rozumné využívání prostorů v nivách vodních toků, především regulace výstavby v záplavových územích.
Nejčastějším typem protipovodňových opatření jsou technická opatření jako například ochranné valy, mobilní protipovodňová hrazení, stabilizace, zkapacitnění koryt a podobně. Tato opatření se nejvíce uplatňují především v intravilánu měst a obcí, kde je snaha co nejrychleji odvést vodu pryč z města a omezit tak ohrožení obyvatel. Opačný efekt má budování malých vodních nádrží či suchých a polosuchých poldrů před městem. Tyto při povodních naopak vodu zadržují a pomáhají tak tlumit sílu povodňové vlny.
V současné době se v čím dál větší míře prosazují také přírodě blízká protipovodňová opatření. Tato opatření se zaměřují především na zpomalení odtoku a zadržování vody v krajině a jejich cílem je kromě ochrany před povodněmi rovněž zlepšení ekologického stavu vodních toků a jejich niv. Postupně se ukazuje, že taková opatření lze provádět nejen na úsecích toků ve volné krajině, ale i na tocích protékajících zastavěným územím.
Neméně důležitá jsou také přípravná opatření, především tvorba tzv. povodňového plánu.
Je to dokument obsahující „souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí“ (zdroj eviweb.cz). Všechna města, která jsou ohrožena povodní, mají podle vodního zákona povinnost takovýto plán vypracovat.
V letech 2012 – 2014 vznikla v ČR protipovodňová opatření za 8,5 miliardy korun. Budování protipovodňových opatření měst a obcí je dlouhodobě podporováno také fondy Evropské unie.
Co vás a vaše žáky čeká?
Tato aktivita staví na samostatné práci žáků, opírá se o jejich vlastní zkušenosti s povodněmi. V domácím úkolu žáci samostatně vyhledávají informace o vlivu povodní na jejich město. V první hodině žákovské skupiny vzájemně prezentují, co zjistili a jak povodeň ovlivnila jejich život. Následně pomocí počítačové simulace zjistí, jak závažně by povodeň postihla jejich město při vodě 5-ti, 20-ti a 100-leté. V další hodině žáci provedou jednoduchý pokus testující rychlost průtoku vody rovným a meandrujícím korytem. Zhodnotí sadu obrázků z hlediska vlastností vodního toku – estetické kvality, poskytování životní prostředí a odolnosti při povodních. Na závěr žáci společně navrhnou adaptační opatření pro své město.